22. 7. 2009

Ti, co se těšili, jak se budou moci pyšnit tím, že žijí ve městě, které se hrdě hlásí ke své kulturnosti a chce to dát najevo i celé Evropě, jsou zklamáni. Svornými hlasy zastupitelů za ODS a ČSSD návrh na podání přihlášky města Brna do soutěže o titul evropského města kultury pro rok 2015 neprošel.

Odůvodnění bylo několik – nemáme na to peníze,
nepotřebujeme tento titul, protože už jsme velice kulturní město, není
záruka, jestli evropské peníze získáme či ne atd.
Milí občané – pro
srovnání je zajímavý pohled na webové stránky města Plzně, která se
naopak hrdě hlásí k tomu, že se chce evropským městem kultury stát a
tento titul a projekty s ním svázané bere jako velkou příležitost pro
získání několika desítek až stovek milionů z evropských fondů. Plzeň
účast v této soutěži a možnost získání tohoto titulu bere jako
příležitost zkvalitnění svých budov, veřejného prostoru, kulturních
institucí i nábřeží svých řek. My jsme v úterý 23.6.2009 tuto
příležitost promrhali a zřejmě podobné zásahy do tváře města
nepotřebujeme..

Stránky města, které na rozdíl od Brna chce být evropským městem kultury 2015, najdete na http://www.plzen2015.cz; další informace viz článek LN:

Evropská prestiž? Nezájem

Kulturní pocta – Brněnští politici bez boje vyklidili pole pro Ostravu a Plzeň

Kandidatura
Brna na titul Evropského hlavního města kultury se změnila v politický
spor. Město prý na kulturu dává dost a přínos titulu je nejistý. BRNO
Šanci získat evropskou poctu zadusili brněnští politici dřív, než ji
dostali. Odmítli se ucházet o titul Evropské hlavní město kultury roku
2015. Vyklidili cestu k propagaci i evropským dotacím pro jiná města,
například Plzeň, Ostravu či Hradec Králové. Praha už status držela v
roce 2000. Po včerejším nesouhlasu už Brno nemá šanci vypracovat včas
přihlášku do výběru. Je potřebné ji podat do konce října. „Brno je
kulturním městem, jehož význam přesahuje hranice republiky. A má šanci
to stvrdit,“ tvrdil před jednáním náměstek primátora Martin Ander (SZ).
A zastání našel i v dalších zastupitelích. „Kultura je to jediné, co po
nás zbude,“ připomněl Karel Hledík (ODS) myšlenky Milana Kundery,
brněnského rodáka. Ale marně. Největším argumentem proti se stala
nutnost investovat do kultury do roku 2015 odhadem nejméně 125 milionů
korun. „To je 25 milionů ročně, za to můžeme mít tolik letáků, že o nás
bude vědět celá Evropa,“ prohlásil primátor Roman Onderka (ČSSD). Mezi
jeho spolustraníky se nenašel jako v jediné straně ani jeden souhlasící
zastupitel.

Souhlasil i ten, který jiné dotace kritizuje

Námitky
měli i občanští demokraté. Například Stanislav Michalík připomněl, že v
podkladech je zmínka o nutnosti postavit v Brně koncertní sál, což by
znamenalo další stamilionové sumy. Ptal se, zda by například kulturní
organizace byly ochotny kvůli kandidatuře dobrovolně snížit své příjmy
a jak lze zaručit příjmy z kandidatury. „Všichni mluví o světové krizi
a my chceme Brno zviditelnit a přivést sem tok peněz. Je to snad
poprvé, co vidím, že se ziskům někdo brání,“ míní náměstek primátora
pro kulturu Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Včerejší verdikt ho zklamal.
„Je to promarněná šance, mohli jsme navíc využít chuti a motivace
kulturních osobností se v Evropě ukázat,“ podotkl s tím, že zúčastněným
městům se vložené sumy několikanásobně vrátily. „Protestoval jsem proti
dotacím na letecké linky, tvrdili mi, že to pomáhá rozvoji Brna.
Protestoval jsem proti dotacím na Velkou cenu, dozvěděl jsem se, že
pomáhají propagaci Brna. Podobně to bylo i u ohňostrojů či festivalu
CIAF. Když se konečně má Brno stát zajímavým a známým přes kulturu,
všichni se cukají,“ komentoval i zastupitel Mojmír Vlašín (SZ). S
kandidaturou nakonec souhlasili všichni zelení i členové uskupení Brno
2005, polovina komunistů a za ODS jedině Hledík. Ostatní jeho
spolustraníci se zdrželi.

U lidovců se proti postavila pouze
bývalá náměstkyně primátora Barbora Javorová, která se přiklonila ke
svému životnímu partnerovi Onderkovi. Podle ní bylo lepší podpořit
mládežnickou olympiádu v Brně, proto ani v době svého působení na
radnici kandidaturu nepodporovala. „Jenže olympiáda je pro přespolní,
na investicích do kultury by vydělali Brňané,“ poznamenal jeden z
diváků v sále.

Kandidaturu města podpořily už dříve významné
kulturní osobnosti, které v ní viděly jednoznačnou šanci. Například
podle ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného je Brno jediné
město po Praze, které disponuje srovnatelnou infrastrukturou, zázemím a
tradicí ve všech oblastech kultury. „Brno je městem kultury naprosto
jednoznačně,“ uvedl minulý týden. Kandidaturu podpořil i virtuos Igor
Ardašev a za potřebnou ji považovala i pěvkyně a brněnská rodačka
Magdalena Kožená. „Podle jejího názoru chybí Brnu ucelená propagace
města a jeho kultury v cizině. Toto je ideální příležitost, jak to
změnit,“ tlumočil názor Kožené její manažer David Dittrich. „Při vší
úctě k ostatním českým a moravským kandidujícím městům je Brno v tomto
ohledu o třídu výš,“ souhlasí rovněž ředitel Centra experimentálního
divadla Petr Oslzlý.

Prestižní titul, který něco stojí

Kandidáta
na nositele titulu Evropské hlavní město kultury vybere ministerstvo
kultury, stvrzuje jej rada složená z evropských ministrů pro kulturu na
základě doporučení odborníků a dalších institucí. Titul dostávají pro
každý rok dvě evropská města, společně s Českou republikou ho v roce
2015 ponese některé sídlo v Belgii. Města jsou už vybrána až do roku
2013. Titulem se letos může honosit Linec a Vilnius. Vybraná města
obvykle dostávají evropské dotace.

Lidové noviny | 24.6.2008 | autor: Jiřina Veselá, Miloš Šenkýř