29. 9. 2017
Letní měsíce z posledních let Jihomoravanům ukazují, co znamená extrémní teplo a sucho. S existenčními problémy se potýkají drobní i velcí zemědělci. Rekordně nízkou úrodu hlásí vinaři i pěstitelé ovocných stromů. Současné tropické teploty budou ale za pár let úplně normální. Co s tím?
Jihomoravský kraj má hned dva výrazné handicapy pro boj se suchem: písčitou půdu, která špatně zadržuje vodu, a svou polohu. Nachází se totiž ve srážkovém stínu, kde prší z celého Česka nejméně dní. A když už déšť přijde, jde o jednorázovou přívalovou vlnu, která se do půdy nestihne vsáknout a odteče. Proto je potřeba pracovat s krajinou tak, aby v ní voda zůstala delší dobu. To zajistí malé mokřady, tůně nebo lužní lesy, ale také správná práce s půdou.
Nedostatkem opatření, která je ochrání před nedostatkem vody a před všudypřítomným vedrem. Brněnský náměstek pro životní prostředí Martin Ander (Zelení) prosadil přijetí Akčního plánu ke zlepšení kvality ovzduší, kterým chce pomocí termínovaných úkolů dosáhnout snížení smogu, prašnosti i vysokých teplot v oblasti Brna. Další jihomoravské obce by s účinnými opatřeními neměly váhat.
Podle Martina Andera musí obce lépe pracovat také s odtokem dešťové vody. „Jsou pryč doby, kdy jediným způsobem, jak dešťovou vodu zadržet, byla výstavba velkých přehrad. Úkol číslo jedna je zadržovat vodu v místech, kde spadne. Tak, aby neodtekla kanálem rychle pryč, ale zůstala ve městě, například v jezírkách nebo retenčních nádržích,“ dodal Ander.
„Snažíme se v souvislosti s rekonstrukcemi veřejných míst budovat nové vodní prvky. Blíží se revitalizace klíčového brněnského nábřeží u řeky Svratky. U Svitavy i Ponávky plánujeme vytvářet relaxační zóny. Obnovujeme zanesená Holásecká jezera. Zelená starostka Nového Lískovce Jana Drápalová prosadila před pár lety výstavbu jezírka v parku Pod Plachtami, do kterého stéká dešťová voda z okolních panelových domů. To jsou naše řešení pro boj se suchem. Nyní je na řadě ozeleňování střech a fasád,“ nastínil plány zelený náměstek Martin Ander.