6. 10. 2012
Na včerejšek připadl svátek Elišky, mimo jiné také vážené blogerky na Aktuálně.cz příjmením Wagnerové.
Vzpomněl jsem si při té příležitosti na premiéra Petra Nečase, který za
svátek demokracie označil den, letos v březnu označil den, kdy tato
energická dáma odejde z funkce místopředsedkyně Ústavního soudu.
Dovolila si tehdy komentovat negativní efekty, které přinášejí vládní
reformy.
Potkal jsem ji „Pod Hodinami“, na rohu České a Joštovy, uprostřed
kampaně oslovující voliče. Několik z nich se po hovoru vrátilo a k
svátku jí přineslo růže z nedalekého květinářství. Nečasův hulvátský
výrok (pravda, premiér od té doby přitvrdil do častování jiných termíny
jako „debil“, takže by se jeho prohlášení o březnovém svátku dalo chápat
i jako jistý duh něžnosti k ženě, která si zaslouží víc než úctu za to,
co již pro naši zemi a její občany udělala) použil časopis Rozrazil pro
rozsáhlý rozhovor s ní, což u některých čtenářů vzbudilo naději, že ze
zvolení Elišky Wagnerové senátorkou by mohlo Petra Nečase „picnout“
ještě dříve, než jeho vláda skončí v demisi. Aby nedošlo k mýlce, ono
„picnutí“ zjevně nebylo míněno jako fatální zdravotní příhoda, nýbrž šlo
jen o „picnutí“ plastikové, něco jako paintballové kuličky použité při
atentátu na Sv. Václava. (A aby nedošlo k mýlce ani zde, vazbou „atentát
na sv. Václava“ míním označení dne, nikoli oběti.)
Připraví voliči demokracii Nečasem avizovaný svátek?
Zajímavější než květiny mi ale přišly výsledky předvolebního průzkumu zveřejněného společností Sanep. Zdá se, že na svátek demokracie je skutečně dobře nakročeno, i když na
účasti každého voliče bude ještě příští a nejspíš i přespříští víkend
hodně záležet. Z výsledků se zdá nepochybné, že si brněnští voliči jsou
dobře vědomi toho, kdo z kandidátů do Senátu skutečně patří.
Z hlediska Nečasovy starosti o demokracii bychom se přitom mohli obávat
pravého opaku. Vždyť z živých odpovědí kandidátů na otázky související s
tím, jaká je vlastně role Senátu a co v něm senátor může pro občany
naší země udělat (navštívil jsem tu, o které je referováno zde)
jsou všichni kandidáti s jedinou výjimkou Elišky Wagnerové schopni
dávat odpovědi, ve kterých je vidět, že jako kandidáti o náplni práce a
pravomocích vlastně vůbec nic netuší (odpovědi prozrazovaly neznalost
toho, že Senát nemá z ústavy řádné pravomoce týkající se státního
rozpočtu, nebo si pletly korekční roli při přijímání zákonů s nezávazným
debatním kroužkem profesních expertů), navzdory tomu, že jejich písemné
předvolební materiály distribuované do schránek se tváří jinak (asi
také psány někým jiným).
Jev srovnatelně vzácný s úplným zatměním Slunce
Předvolební preference ukazují, že občanské vědomí může mít mnohem
adekvátnější pohled na to, kdo je vlastně české politice českým občanům
potřeba, než zmíněná většina kandidátů. Pravda, situace je docela
výjimečná. Pro voliče je možnost přispět je zvolení emeritní ústavní
soudkyně, která se zřetelně zasloužila o posilování občanských svobod a
důstojné postavení občana vůči státu, výjimečnou událostí, která v
pokleslých poměrech české politiky přichází velmi zřídka. Jak bylo možné
v brněnských ulicích slyšet, je možnost vhodit hlas takto kvalitní
kandidátce věc v životě člověka stejně výjimečná, jako zažít úplně
zatmění Slunce. Míněno fixací na místo pobytu – za zatměním se můžete
vypravit někam do jiné části světa, stejně jako kvůli možnosti někoho
slušného volit, můžete emigrovat – výjimečnost chvíle je, že se naskýtá
příležitost volební lístek výjimečně kvalitní kandidátce hodit tady a
teď.
Odhad preferencí ukazuje výrazný náskok proti stávajícímu předsedovi
senátorského klubu ODS Richardu Svobodovi. Ten je spojen se skandálem,
ve kterém figuruje společnost Lord a vlastnictvím Nového Semilassa
a sovisí se dobou, kdy byl tento dnes obhajující senátor za ODS
brněnským primátorem,. Kromě toho je spojen i s kauzou Jalta, viz dobrý
popis zde,
kdy byl za tuto věc odpovědným náměstkem primátora i primátorem a
asistoval u tajného hlasování navrženého dnešním Nečasovým ministrem
spravedlnosti Pavlem Blažkem, jehož návrh pomohl zakrýt stopy toho, kdo z
městu vládnoucí koalice a tehdejší opozice (dnes je to jedno, protože
ODS i ČSSD vládnou ruku v ruce ve velké koalici – „padouch nebo hrdina,
my jsme jedna rodina“, nebo jinými slovy „chodníky nejsou ani oranžové,
ani modré“). Podepsal smlouvu finalizující tuto ostudnou transakci těsně
před zasedáním zastupitelstva, které mohlo škodu korigovat.
Třetí ze schizmat ve stranách druhého a čtvrtého
Třetím za komunistou je v preferencích dnešní rektor VUT v Brně Karel
Rais. Komunistobijci by mohli konstatovat, že o druhé místo v prvním
kole voleb mají svést zápas jeden komunista polistopadový a jeden
předlistopadový. S ohledem na pozici třetí a čtvrtou, kterou dělí jen
jedna desetinka je ovšem podobný problém i zde. Karel Rais kandidující
za TOP 09 proti Danielu Rychnovskému z KDU-ČSL, tedy frakce kdysi jedné
na jižní Moravě nejsilnější politické strany. Stejně se jako
polistopadoví komunisté často velmi ideově nesnesou s předlistopadovými,
kteří se překabátili na zastánce ODS nebo ty, kdo se vidí ještě víc
napravo (viz např. lidé z Liberálního institutu, abych nemusel
připomínat, že ve zmíněné předvolební debatě Karel Rais označil za svou
případnou náhradní volbu právě výše zmíněného senátora Svobodu), i zde
vedlo stranické schizma k obětem. Schopný ředitel Daniel Rychnovský byl
po minulých komunálních volbách odvolán z vedení nemocnice u Milosrdných
bratří a jeho místo zaujal člen TOP 09 Josef Drbal – dnes rušící
pohotovostní služby chirurgů (viz např. zde),
dříve jako krajský zdravotní rada bez uzardění obhajující stav, kdy
rychlá lékařská pomoc veze pacienta s těžkým infarktem z brněnských
Žabovřesk do Hodonína(!) bez ohledu na to, že u Sv. Anny je zrovna
výluka, ale v Bohunicích místo na JIPkách byla (osobní zkušenost s
blízkým člověkem z rodiny z roku 2003, zemřel tehdy po následujícím
převozu zpět do Brna o dva dny později – Drbal to v písemném vyjádření
považoval za O.K.).
Daniel Rychnovský má ještě ve zbývajících dnech dobrou šanci Karla Raise
o pár desetinek přeskočit. Rektor Rais se dlouho prezentoval jako
člověk nespojený s žádným korupčním skandálem. Před dvěma dny ovšem padl
rozsudek dávající zapravdu kritikovi vedení VUT panu Ing. Ivanu
Otevřelovi, MBA z Fakulty strojní, který z praktik, které dost dobře
nelze chápat jako nespojené s korupcí, Raisovo vedení Vysokého učená
technického obviňuje (viz zprávu o rozsudku zde).
Skutečnost, že kritici realizace rezidence Erasmus mají pravdu, může
mírně oslabovat skutečnost, že umístění této stavby je kousek za
hranicemi volebního obvodu a že lidé bezprostředně projektem zasažení
výsledek senátní volby přímo neovlivní, ve finálním skóre se nicméně i
toto může projevit.
Nečekejte od nás ze zavedených bratrstev odpovědi, jen volte
Zarážející je jistá bohorovnost kandidátů z obvodu Brno-střed k tématům,
která v nejrůznějších programových prohlášeních hrají velkou roli.
Všichni kandidáti byli nedávno tázáni na postoj k důležitým otázkám
týkajícím se vysokého školství (odpovědi na otázky iniciativy Pro
svobodné vysoké školy a aktualne.cz si můžete prohlédnout zde)
se namáhali s odpovědí pouze Eliška Wagnerová, Martin Říha a Patrik
Doležal, zbylým byl zájem o jejich postoje v městě, které si říká
„univerzitní město“, zcela šuma fuk. A to je jeden z nich rektorem
vysoké školy (Karel Rais) a jiný má švagra poslance, který v ODS platí
za hlavního experta na vysoké školství (poslanec Walter Bartoš a
obhajující kandidát na senátora Richard Svoboda).
Ale zpět k svátku. Blogerce Elišce Wagnerové se k němu sluší popřát
právě proto, jak si zatím v kampani vede. Nemá finanční zdroje, které by
jí umožňovaly masivní nasazení od pohledu nákladné reklamy, jakou
můžeme vidět u rektora kandidujícího za stranu ministra v měsíční demisi
Drábka (jestli během října Nečasova vláda padne, bude celá vláda v
demisi a v ní jeden z ministrů v demisi již od začátku měsíce – to bude
světový ústavněprávní unikát) nebo obhájce předraženosti letadel
vhodných leda tak na přepravu koní do domovských stepí Kalouska.
Tolik k jednom svátku. Ostatním kandidujícím se budu věnovat, pokud i
jejich svátek přijde ještě před volbami. Jinému, který už bohudík
kandidovat nebude moci, jsem se věnoval v souvislosti s událostmi na
jeho svátek nedávno.
Krajským volbám se raději nebudu věnovat ani v připomínkách svátků – tam
se pod různými záminkami angažují jiní, pobavila mne třeba „konference“
pořádaná politologií mé Alma Mater pro středoškoláky. Na fakultě
informatiky asi navrhnu, abychom tam se středoškoláky mluvili na téma,
jak nejlépe vydělat na informačních systémech pro státní správu, ale
nezpůsobit, že ty systémy budou opravdu pracovat, potřebný formát přednášejících ale asi neseženem.
Autor: Jiří Zlatuška