6. 1. 2019
Pomalu začíná nový rok. Je čas si něco přát. Zkusme vyjít třeba z výročí, která nás letos čekají.
Předešlý rok charakterizovala kulatá „osmičková“ výročí. Mezi nimi vyčnívalo především sto let od vzniku samostatného a moderního Československa.
Letošek se ponese ve znamení historie mladší a živé tak, že vlastně historií pořádně ani není. Nejdůležitějším datem bezpochyby je třicáté výročí sametové revoluce. S ním těsně souvisí výročí vstupu do NATO (20 let) a do Evropské unie (15 let). Pád režimu řízeného komunisty nás nasměroval zpět mezi svobodné a demokratické země. Vstup do NATO a EU pak naše směřovaní potvrdil. Zdá se však, že posledních 15 let se nepodařilo dosáhnout žádného dalšího pozitivního společenského milníku. Možná právě nyní nastává čas se posunout někam dál.
„Třicítka“ naznačuje jistou dospělost. Za tu dobu vyrostly bezmála dvě generace. Starší si československou „gulášovou“ totalitu 80. let pamatuje jen z dětství. Mladší ji osobně vůbec nepoznala. Tyto dvě generace vyrostly ve svobodě. A se svobodou se pojí odpovědnost. Často se zdá, že spousta lidí z předchozích generací ztratila idealismus a nadšení, s nímž v roce ´89 vítali příchod svobody a vraceli zemi zpět do evropských struktur. Zdá se, že se energie vyčerpala a že zklamání nakonec přebilo nadšení.
Do letošního roku proto přeju, aby se nám třicet let po “sametu” podařilo energii a ideály znovu nalézt a aby se nám ji podařilo nashromáždit pořádné množství. Žijeme v čase velkých změn. Možná největších změn v moderní historii. Naprosto se mění svět technologií a naprosto se mění příroda kolem nás. Přeji všem hodně sil, energie a taky ideálů, protože bez nich se dopředu nepohneme.