24. 8. 2010
Jak citlivé místo Zelný trh je, ukázala nebývale bouřlivá reakce brněnských občanů, kteří se postavili proti plánované výstavbě garáží. Není čas zamyslet se nad důvody a souvislostmi této reakce?
A není čas zamyslet se nad stavem brněnského centra, jehož nedílnou, a jak je vidět občany velmi ceněnou, součástí Zelný trh je? Stále více jsem přesvědčená o tom, že pravdu mají obě strany – svým způsobem.
Občané po letech sledování různých podivných stavebních kauz a necitlivého přístupu k historickým částem města mají vcelku oprávněné obavy z nenávratného poškození jednoho z posledních míst, které si zachovalo svůj historický kontext. Přestože současný stav Zelného trhu se začíná nebezpečně podobat dalšímu parkovišti místo náměstí, stále svými stánky a čilým ruchem plní svou staletou roli městského tržiště. Kromě toho se jim díky snaze města je poprvé skutečně vtáhnout do debaty o nové podobě Zelňáku, dostalo naděje, že se tvář tohoto oblíbeného náměstí výrazně zlepší.
A nelze se jim divit, že se po veřejných debatách a představení projektů, kde se o garážích vůbec nemluvilo, cítí poněkud podvedeni. Na omluvu vedení města lze říci, že v té době samo město nevědělo o možnosti podobného soukromého projektu. Takže nebylo co představovat a diskutovat.
Bohužel tím, že město dopustilo, aby se o garážích veřejnost dozvěděla prosakem informací, pokazilo si i dobře míněný a nakročený záměr vést diskusi s občany tak, jak je to ve vyspělých zemích běžné. Obavy o poškození cenných součástí Zelného trhu jsou také pochopitelné. Když skeptici varovali pražský magistrát před plánovanou stavbou tunelu Blanka, také jim nikdo nevěřil a bohužel měli pravdu.
A jak je to s pravdou druhé strany? O tom, že rezidenti v centru nemají kde auta složit a že je stále obtížnější nabízet nebytové prostory, protože jejich uživatelé nemají kde zaparkovat, se mluví už dlouho. Takže je pochopitelné, že investor nově zamýšleného hotelu na místě bývalé právnické fakulty, hledal možnost parkovacích míst pro své hosty a pro nové rezidenty opravených domů.
Tolik požadované parkovací domy v centru stále nestojí, peníze se na ně shánějí obtížně a když se objeví někdo, kdo je chce postavit pouze za vlastní peníze, je také pochopitelné, že nad tím město začne uvažovat. Koneckonců nový vybraný projekt revitalizace Zelného trhu počítá s vymístěním většiny aut. Ale kam?
A tady je asi jádro problému. Je nejvyšší čas zahájit diskusi o celém brněnském centru, kde se střetává příliš mnoho protichůdných snah, požadavků a potřeb. Pokud chceme, aby centrum skutečně žilo, musíme je totiž oživit. Snahy posledních let omezit vjezd aut do centra a uhlídat pěší zóny, jsou chvályhodné. Snahy opravovat další a další části centra také. Ale to jsou jen kosmetické úpravy a my už konečně potřebujeme přesně pojmenovanou, s občany prodiskutovanou a schválenou vizi oživení centra.
Ze kterého jsme sice vyhnali jeden nešvar, ale vpustili do něj nepozorovaně další – herny, zastavárny a levné obchody. A ty tam nemají co dělat, protože centrum města má být živou a atraktivní výkladní skříní. Dopustili jsme, aby se tyto výkladní skříně přesunuly na okraj města společně se životem. Bohužel přes mnohá upozorňování a výzvy se nám podařilo to, co před desítkami let centrům měst západní Evropy, která pak musela zainvestovat nemalé prostředky k nápravě.
Musíme si hlavně říci, co v centru chceme a nechceme a jak to uděláme. Začít může město u sebe a u svého majetku, který nyní ve většině spravuje městská část Brno-střed. Vzhledem ke stávajícímu a minulému obsazení obou radnic – té městské a té středové, se vždy obtížně hledala dohoda a společný zájem. Bohužel i to se na tváři centra odrazilo. Není na čase zahájit první krok a říci si, že v městské domy a pronájem jejich nebytových prostor budou tou první výkladní skříní centra a cíleně se budou obsazovat tak, aby jí prospěly? Máme před sebou velký úkol, kterému jsme se mohli vyhnout a nyní je za pět minut dvanáct na jeho řešení.
Kateřina Dubská, členka ZMB za Stranu zelených