A tento citát si můžete
přečíst také na informační tabuli „Proměna horského lesa“ u Černohorské
nádrže nedaleko Modravy a ledaskde jinde. Jedná se o panel Správy NP
Šumava, který informuje o tom, že stromy nerostou věčně a že jich konec
způsobuje nejčastěji člověk, kůrovec a vítr. A že na jejich místo
nastupuje jejich další generace. Dále se zde dočtete, že zde, v národním
parku, už ponechává správa přírodu pracovat a do jejího chodu
nezasahuje. Panel je velmi názorný a srozumitelný. Bohužel už o pár set
metrů dál turista narazí na partu dřevorubců, kteří kácejí vzrostlé
stromy (ať již napadené kůrovcem anebo i zcela zdravé) . To je jasný
signál, že nové vedení parku se s tímto panelem neztotožňuje a že ve
skutečnosti je to jinak.

Výzva „Šumava pro“, petice vědců, dopisy občanských sdružení vyzývaly
nového ředitele parku, aby od této praxe ustoupil, aby ctil podstatu
národního parku a respektoval tabule, které sám park rozmisťuje v
terénu. Ředitel nedbal. Jeho vzdělaní politického ekonoma marx-leniského
filosofa ho jistě opravňuje k tomu, aby se rozhodl vést třídní boj s
kůrovcem a pro tuto myšlenku zničil celou Šumavu. Nepřipomíná vám to
trochu soudruha Stalina, který pro světlé zítřky lidových mas musel
několik milionů lidí nechat zavraždit v gulazích. Že je to přitažené za
vlasy? No, jenom do jisté míry. Je zde veliká podobnost s proklamovanými
svatými cíli a metodami, které vedou do pekel.

Jsou lidi, kteří pochopili, že současná vládní garnitura od Nečase
přes Chalupu a Stráského se rozhodla sice se všemi zúčastněnými o
problémech vlídně hovořit, ale dál si jede po svém. A že je třeba se
tomu postavit. V případě Šumavy občanským protestem, občanskou
neposlušností. Vybrali jsme si jeden kousek, Ptačí potok, kde je v
možnostech malé skupiny lidí účinně blokovat nesmyslné (a nelegální)
kácení. A to taky děláme.

A ještě poznámka. Často je těm, kteří trvají na skutečném režimu
ochrany národního parku podkládáno, že chtějí namnožit kůrovce a že
chtějí, aby uschla celá Šumava. To je samozřejmě nesmysl, naopak my
prosazujme, aby se (zejména na okrajích parku) kácely nebo natojato
loupaly úplně všechny kůrovcem napadené stromy, aby se vytvořilo pásmo,
přes které se kůrovec nemůže dál šířit. Jsem přesvědčený, že i současná
správa parku by se měla soustředit na sanaci kůrovce v okrajových
částech parku a nemontovat se do podmáčené horské smrčiny, v centrální
části parku, kde to nemá smysl. To, že by kůrovec z oblasti Ptačí potok
napadl lesy města Kašperské hory, které jsou vzdálené mnoho kilometrů
(nejbližší část je vzdálena 2,7 km) je nesmysl. Žádná odborná studie
toto nepotvrdila. Naopak jsou k dispozici judikáty (rozhodnutí soudu na
základě znaleckých posudků), že pro eliminaci kůrovce stačí pásmo o
šířce 500 až 1000 m.

Mojmír Vlašín

Sledujete blog Mojmíra Vlašína na http://vlasin.blog.idnes.cz/