1. 4. 2016
Na veřejných projednáních, která jsme připravili v souvislosti s chystanými úpravami a revitalizacemi vnitrobloků, parků, parčíků a dalších prostranství, opakovaně od obyvatel zaznívá, jak moc je pro ně důležitá zeleň v okolí jejich bydlišť, a vzrostlé stromy především.
O zeleň se v naší městské části stará Odbor životního prostředí ÚMČ Brno-střed (část parků a ostatní zeleň) a příspěvková organizace města Brna – Veřejná zeleň, která pečuje o větší parky a uliční stromořadí. Právě těm věnujeme dnešní text.
Proč v některých ulicích stromy chybí?
Často od obyvatel Brna-střed zaznívají dotazy, proč se na některých místech stromy nevysazují, i když tam v minulosti bývaly.
Častou příčinou jsou pod povrchem umístěné inženýrské sítě, kde je třeba dle norem dodržovat ochranná pásma, nebo plánovaný stavební zásah do ulice v horizontu zhruba pěti let. U rekonstrukcí ulic se snažíme prosazovat, aby zde stromy byly a aby zároveň měly pro svůj růst dostatek prostoru. V některých lokalitách pak Veřejná zeleň nemůže stromy v ulicích vysazovat proto, že se nejedná o pozemek města. Nejčastěji tyto pozemky spadají do správy státu (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). To se týká např. části ulic Botanické, Bayerovy, Tučkovy, Mendlova náměstí, ulice Tvrdého, Lidické, Kotlářské a dalších. V těchto případech je snaha ze strany města pozemky získat do svého majetku a správy.
Nově vysazené stromy
Pro výsadbu je vhodným termínem jaro a podzim, ze zkušeností z minulých let je však preferovaný podzimní termín. Jaro bývá kratší, mívá extrémně rychlý nástup a ujmutí sazenic je problematičtější. Na jaře jsou tedy prováděny pouze nezbytné výsadby – předepsané náhrady za pokácené stromy, výsadby navazující na opravy ulic nebo doplnění uhynulých či vandaly zničených stromů v centru města (např. náhrada za zlomený platan v přednádražním prostoru). Na podzim 2015 bylo Veřejnou zelení města Brna, p.o. v uličních stromořadích na Brně střed vysázeno celkem 54 stromů.
Historie, prostor a odolnost
Při volbě druhu stromů určených k vysazení je zohledňovaná historická stopa – snahou je navázat na v dané ulici již vysázený druh. Významnou roli hrají prostorové možnosti ulic – šířka, vzdálenost místa výsadby od domů, přítomnost sloupů veřejného osvětlení, trakčního vedení i podzemní podmínky nutné pro kvalitní zakořenění.
Neméně důležitým faktorem jsou vlastnosti prostředí a schopnosti dřevin se na ně adaptovat. Některé stromy lépe snáší zadláždění, zasolení půdy a sucho, jiné jsou odolnější k napadení škůdci či chorobami. Jako poměrně odolné dřeviny do zastavěného městského prostředí lze označit např. javor babyku, akát v různých tvarově odlišných kultivarech, habr ve sloupovité formě, z okrasných třešní se v průběhu času osvědčil tradiční kultivar Kanzan.
Délka dožití stromů se zkracuje
S ohledem na měnící se prostředí ve městech se zcela viditelně zkrátil i věk dožití stromů, a to v důsledku úbytku volné plochy na úkor zadláždění. Následkem je menší kořenový prostor pro stromy se všemi negativními dopady – méně prostoru pro kořeny a tedy růst, výživu, zásobu vody.
Zpevnění ploch a zástavba má za následek změnu místního klimatu – menší vzdušná vlhkost, větší výkyvy teplot, prašnost, menší odolnost vůči chorobám a škůdcům. Na to stromy logicky reagují zkrácením svého životního cyklu, odhadovaná délka života stromu vysazeného v zadlážděném městském prostředí je 50 let, tvarové kultivary stromů se dožijí třeba jen 20-30 let.
Proto je snahou chránit stávající dospělé stromy, protože na jejich místě už pravděpodobně nikdy nevyroste podobně vzrostlý a letitý exemplář.
Pozoruhodné stromy v MČ Brno-střed
Kombinací věku a dobré vitality se může pochlubit třeba alej jerlínů na ulici Bašty (odhadovaný věk 150 let), výraznou dominantou jsou tři mohutné javory na ulici Arne Nováka, památný platan v ostrůvku uprostřed vozovky ulice Benešovy. Velmi významná a hodnotná je dvojřadá alej lip na Třídě Kpt. Jaroše a jírovce na ulici Hlinky. Stromy v obou alejích sice postupně odumírají, ale je snahou pravidelnými dosadbami udržet obě aleje v kompletním počtu. Raritou je také např. jeřáb oskeruše na ulici Vídeňská.
V parcích se najde více podobných stromů, ty však mají nesrovnatelně lepší podmínky pro život.
Města stromy potřebují
V letním období, kdy se teploty dokázaly v posledních extrémně horkých létech vyšplhat až na 42 °C ve stínu, se v ulicích bez vegetace dalo naměřit nad chodníky 60-70 °C. Přitom středně velký listnatý strom (lípa, buk, dub, javor, kaštan a další) dokážou v létě odpařit až 400 litrů vody za den. To znamená, že takový strom funguje jako geniální klimatizační zařízení. Nejenom že strom ve svém okolí zvlhčí vzduch, ale odparem vody dochází také k razantnímu snížení okolní teploty. Stromy zároveň snižují prašnost (některé studie udávají zachycení až 80% polétavého prachu v jejich okolí), zabraňují tvorbě nebezpečného přízemního ozónu. Pokud bychom místo stromu instalovali klimatizační zařízení stejného výkonu a měli jeho provoz (energie, voda) uhradit, dostali bychom se na částku v řádech desítek, možná i stovek tisíc Kč ročně a to nepočítáme vliv na zlepšení zdraví obyvatel.
Důležité je i optické oddělení silnic od obytných částí či chodníků a zvýšení estetického vnímání intravilánu měst. Studie britských výzkumníků vedou navíc k závěrům, že nejen větší zelené plochy, ale i stromy na ulicích mohou zlepšovat duševní zdraví obyvatel v jejich okolí.
Tipy na výsadbu stromů
Pokud víte o místě, na kterém by podle vašeho mínění bylo vhodné vysadit nový strom, dejte nám vědět na adresu Městská část Brno-střed, Útvar 3. místostarostky, Dominikánská 2, 601 69 Brno, nebo telefonicky na čísle 542 526 341. Prověříme, zda majetkové a technické podmínky výsadbu v této lokalitě umožní a pokud ano, učiníme potřebné kroky k vysazení stromu.
Mgr. Jasna Flamiková
3. místostarostka MČ BS
za přispění Ing. Alexandry Koutné, VZmB, p.o.
Zpravodaj MČ Brno-střed 4/2016