20. 6. 2012

Dvě stě pět milionů korun. To je částka, se kterou počítá město Brno ve svém rozpočtu jako s výdělkem z provozu výherních automatů. Sto milionů korun dostanou městské části, zbytek zůstane městu.

Rozdělení peněz včera schválili zastupitelé. I přes nepřízeň opozice, která kritizovala způsob rozdělování peněz. Požadovala totiž miliony dělit podle počtu obyvatel té které městské části, ne podle počtu výherních automatů.

„Způsob rozdělování peněz, které radní schválili, zachovává závislost městských částí na tam, zda na svém území mají či nemají automaty. Lidé hrající v Brně-středu tam nutně nemusí bydlet. S problémy se závislým se ale potýkají právě městské části, kde žije,“ upozornil zastupitel za zelené Martin Ander.

Stejný názor má i jeho stranická kolegyně a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. „Lidé neutrácí za automaty jen ve čtvrti kde bydlí,“ poznamenala.

Na její stranu se postavil i starosta Bosonoh Anastazios Jiaxis. „Rozdělování podle velikosti je transparentnější,“ řekl Jiaxis.

Primátor Roman Onderka ale za rozhodnutím města stojí. „Provoz automatů souvisí s negativními věcmi jako je třeba kriminální činnost. Má to špatný vliv na kvalitu životního prostředí a peníze jsou tak určitá kompenzace,“ vysvětloval Onderka. Dodal, že rozdělení peněz platí jen pro letošek. A příští rok si peníze zřejmě všechny nechá město k nahrazení více než dvousetmilionového výpadku kvůli novému rozpočtovému určení daní.

Zastupitelé včera rozdělili městským částem dvaačtyřicet milionů korun. Tedy peníze, které poslaly jednotlivé finanční úřady za první čtvrtletí roku. Největší podíl dostalo Brno-střed. Tedy městská část, která má na svém území 2200 automatů z celkem 5600 v celém Brně.

Starosta městské části Libor Šťástka je s rozdělením spokojený. „Zašpásovat s automaty sem jezdí i lidé z Bystrce či Žebětína. Přitom popijí a vyrazí do ulic se vyřádit. Následky pak odstraňujeme my,“ konstatoval Šťástka. Dodal, že sedmnáct milionů první splátky za automaty radnice zařadí do rozpočtu a využije na opravy škol, bytových domů, dětských hřišť či provoz mateřských a základních škol.

Na rozdělení peněz podle počtu obyvatel mohl vydělat například brněnský Komín. Se 7200 lidmi má jen o čtyři sta lidí méně, než Černovice. Jenže automatů má jen čtyřicet oproti černovické stovce. A podle schválených pravidel dostal jen 290 tisíc oproti 750 ve srovnatelně velké městské části.

Komínský starosta Josef Dvořák je ovšem klidný. „Samozřejmě bychom přivítali více peněz. Ale současné rozdělení je logické. Navíc podle uzavřených dohod se stejně provoz automatů bude utlumovat,“ upozornil Dvořák na vyhlášky jimiž většina městských částí zakázala či výrazně utlumila provoz automatů. Ty mají zaručit především centrum Brna bez heren do dvou let.

Většina starostů, které Rovnost oslovila, souhlasí s rozdělením peněz. Ale kromě opozice ji kritizuje i ředitel společnosti A Kluby starající se o závislé na automatech Martin Klíč. „Když mají radnice z automatů příjem a počítají s nimi v rozpočtu, nebudou je utlumovat. Spíše naopak. Peníze by měly jít na léčbu následků závislosti,“ řekl Klíč. Dodal, že podle jeho odhadu je v Brně zhruba dvanáct tisíc závislých na automatech.

Brněnský deník – Rovnost | 19. 6. 2012 | autor: Petr Jeřábek