Přestože v květnových parlamentních volbách Strana zelených výrazně neuspěla a podobný karambol malé strany posílá na smetiště dějin, u zelených se stal opak. Výrazná prohra přiměla řadu nových, převážně mladých, lidí, do SZ vstoupit.Když jsem se jednoho z těchto mladých zelených optimistů zeptala, co ho k tomuto kroku vedlo, řekl: „Kdyby SZ skončila, neměl bych koho volit.“ Někdy je prostě prohra počátkem nového úspěchu. Příliv lidí, kteří nyní do SZ vstupují, a kteří tak rozhodně nečiní s vidinou budoucí možné funkce, je nadějí, že se SZ konečně dostala na práh vlastní tolik potřebné vnitřní změny a že v ní zůstanou jen ti, kterým jde skutečně o věc a nepletou si SZ s diskusním klubem či výtahem k moci. Uvidíme.

Pak přišly volby komunální a přestože mediální solární bitva zeleným moc nepomohla, což bylo koneckonců jedním z cílů jejího původce , zelení se udrželi. Máme prvního zeleného primátora v Liberci a přestože se v Brně ocitli zelení po čtyřech letech opět v radniční opozici, v městských částech máme historicky největší úspěch – tři zelené starosty. A opět je ta naše česká politika o něco transparentnější – následné velké koalice na většině radnic našich krajských měst vcelku jasně ukázaly, že velké strany jsou si bližší, než se zdálo a než se původně předvolebně tvářily. Doufejme, že voliči získali v minulém roce lepší paměť. Ale poslední komunální bitva – a to přímo v Praze – ještě neskončila a teprve počátek letošního roku ukáže, jestli společná stížnost Strany zelených, Věcí veřejných a Evropských demokratů k Ústavnímu soudu zatřese ostudně velkou koalicí na pražské radnici. Uvidíme.

A pak přišel pan Michálek. Přečetl si totiž čerstvou příručku o boji s korupcí od pana Johna, která moudře radí, že je potřeba využívat výhod dnešní moderní techniky a nahrávat a nahrávat. Není to příručka zcela dokonalá, neboť jak ukázala následná praxe, chybí v ní velmi důležitá věta na závěr: „Vážený protikorupční bojovníku, až si přečteš vše, co máš udělat v boji s touto hydrou požírající naši současnost i budoucnost, věz, že bitva teprve začíná. Pokud provedeš vše tak, jak je psáno, přijdeš o zaměstnání, většinu známých, bude se o tebe kde kdo mediálně otírat a rozebírat tvé pochybné vlastnosti. A hlavně, nečekej, že tě tví nadřízení pochválí.“ Ale stalo se něco v našich zeměpisných šířkách nevídaného. Ministr, který měl dýchat za přírodu, přestože chtěl původně dýchat za průmysl a nakonec se ukázalo, že nejraději dýchá za ODS, odstoupil. A všem přemýšlivějším začalo být jasné, jak to vlastně v našem státě chodí, kudy a kam tečou miliardy, které se pak musí ubírat všude jinde, až nakonec někteří raději odejdou jinam, kde si jich budou více považovat. Ze zeleného hlediska je zajímavé, že tento systém zcela jistě obvyklý na všech místech, kde se v této zemi rozdělují peníze, praskl právě na MŽP. Prostě se ta příroda brání všemi prostředky, nejen přírodními katastrofami a vybuchujícími sopkami.

Možná jsme opravdu na počátku změny. Možná je krize naší společnosti už tak veliká, že její stále více prosakující projevy, dokazující, že peněz je asi dost, jen jsou nemravně rozdělovány, konečně přiměje i většinou mlčící většinu začít více sledovat společenské dění a hlavně se vymezovat vůči marastu, do kterého jsme se svou lhostejností nechali vlákat. Každý národ má takovou vládu a takové politiky, jaké si zaslouží a hlavně takové, jaký je sám. A jak ukázal první den nového roku a další projev prezidenta, pořád je těch, kteří si takového prezidenta zaslouží, ještě dost. Pěkně nám to vysvětlil, jak to my zbývající, co si ho nezasloužíme, děláme a vidíme špatně, ale opravdu špatně. Ale i to se může změnit, třeba opravdu budeme volit příštího prezidenta přímo my – voliči. Uvidíme:-)

Kateřina Dubská

Pro zajímavost přikládám dva odkazy:

Projev, který měl prvního ledna skutečně zaznít:

http://www.youtube.com/watch?v=Y-ozPfL8yB8

A zpráva, která mně, zatvrzelému optimistovi, dává naději, že se opravdu něco mění:

http://ihned.cz/c1-48952890-financnik-posle-penize-tem-kteri-vystoupi-proti-korupci