17. 6. 2021

V kopcích plných zeleně (a to i blízko centra města) má Brno nejen svůj skvost, ale s nastupující klimatickou změnou i (ne)malé bohatství a záchranu. Ale jsou tací, co preferují bohatství peněžní či se vzhlíží v kopcích plných betonu. A ti se bohužel prosadili na červnovém zastupitelstvu Brna-střed, na které naši zastupitelé Jasna Flamiková a Michal Závodský předložili návrh na rozšíření stávajícího parku u Vaňkova náměstí.

Ale od počátku: v současné době se pro městskou část coby zadavatele dokončuje důležitá územní studie Žlutý kopec, která má být následně podkladem pro změnu územního plánu města Brna. Tedy dle podoby této studie bude pak v budoucnu vypadat i celý Žlutý kopec.

Územní studie v rámci obytné zóny osa 7 umisťuje k Vaňkovu náměstí pět budoucích soukromých rodinných domů s výškou až 10 metrů a trvalou uliční komunikaci s obratištěm (viz oranžová silnice):

My máme za to, že by bylo vhodnější, aby toto území jednak zůstalo ve vlastnictví města Brna a jednak do budoucna sloužilo veřejnosti, a to nejlépe jako rozšíření stávajícího, relativně malého parku Helgoland.

 

Důvodů a výhod, proč upřednostnit park před soukromou zástavbou, je řada:

  • prostor mohou využívat všichni bez omezení – naproti tomu územní studie chce tuto lokalitu uzavřít za ploty, a tak z ní nebudou mít Brňané žádný prospěch
  • lokalitu jde velmi lehce napojit na stávající parčík, který je spíše malý a jen s jedním menším dětským hřištěm, které již kapacitně nedostačuje. V okolí se žádný veřejný park nevyskytuje (nejbližší je až na ul. Tomešově, ale i ten je velmi malý a MČ Brno-střed v něm neplánuje umístit žádné hřiště ani dětské hrací prvky) a kdy sem by šlo umístit další vyhlídkový bod nebo posezení, stejně jako herní prvky pro děti
  • kompenzuje se tím plocha, o kterou parčík Helgoland přijde v důsledku plánovaného rozšíření Masarykova onkologického ústavu (nová několikapatrová budova hlavního vstupu u Vaňkova nám.)
  • naše řešení je vhodné i kvůli Masarykovu onkologickému ústavu a jeho pacientům či návštěvníkům – každá další zelená plocha může pacientům pomoci v rámci léčby a návštěvníkům MOÚ zase zpříjemní jejich pobyt
  • nepřivádí do lokality novou dopravu a nevyžaduje novou asfaltovou uliční plochu
  • samospráva si zachová vliv na ozelenění lokality (u soukromých parcel nemůže nijak nutit, aby na svém pozemku zeleň vysadil)
  • zeleň má pozitivní klimatický účinek a má obecně kladný vliv na člověka a jeho psychiku
  • zachová se tím i stávající pohledově významný zelený horizont, který by při zastavění už byl narušen nebo dokonce zcela zanikl

Navrhovaná zástavba osy 7 vedle parku Helgoland:

Zpracovatelé ÚS mají naopak za to, že daných pět soukromých domů je nezbytných, protože mají „městotvornou“ funkci a je třeba, aby „zůstala zachována celistvost a intimita“ stávajícího parku. Soudí, že každý „veřejný park je potřeba zakončit a ohraničit komunikací“, a to kvůli jeho obsluze a aby se nevytvářela tzv. „špinavá zákoutí“.

Dle nás ovšem pět domů a 100 m silnice nepřidají krajské metropoli nic na její městotvornosti, stejně jako, že ani Žlutému kopci rozšíření parku nic na městotvornosti neubere. Pokud by ztráta těchto bytových kapacit byla natolik citelná a neakceptovatelná, jde to kompenzovat adekvátním úpravou zástavby u Hlinek (kupř. zvýšením některých nových budov o jedno patro). Co se týče intimity parku, lze naopak konstatovat, že při realizaci pěti nových domů bude intimita parku dotčena spíše, nežli když zde bude další park. Navíc další novou zástavbou se park ocitne v ještě větším stavebním sevření (nový pavilon MOÚ, domy na Vaňkově nám., vytížená osa Tvrdého – Lipová), což by jen dále působilo na pobyt v parku negativně.

To, že rozšíření parku má pro obyvatele Brno-střed větší prospěch a význam nežli pět soukromých rodinných domů, si bohužel nemysleli zastupitelé za ODS, ANO, SPD a někteří z KDU a dokonce Žít Brno. Je to nedobrá vizitka těchto zastupitelů. Vzpomeňte si na to, až budete za rok stát u volebních uren, nebo za pár let, až místo do parku bude v horku zpocený hledět do plotu soukromého domu.

 

Hlasování mělo i dvě malé pikantnosti:

  • přímo proti rozšíření hlasovali, resp. rozšíření nepodpořili zastupitelé za SPD, dokonce výslovně zástavbu obhajovali. Když si vezmete název jejich strany, vyznávající přímou demokracii, zarazí, že jim vůbec nevadilo, že ani v předcházejí architektonické soutěži, tak ani při vyhotovování územní studie nebyla veřejnost vůbec zapojena a přímá demokracie dostala naprosto na frak.
  • příslušným místostarostou pro životní prostředí je bývalý starosta Martin Landa (dříve za Žít Brno, nyní za ANO, absolvent Fakulty sportovních studií). Při jeho gesci byste asi čekali, že se bude za zeleň bít hlava nehlava, ale ouha: ani on park nepodpořil a upřednostnil beton.

 

Červená jména hlasovala proti rozšíření parku, světle modrá nebo tyrkysová jména rozšíření aktivně nepodpořila, což ve výsledku znamená, že byli vlastně taky proti. Pro rozšíření hlasovala zelená jména (zejména Strana Zelených, Piráti).

 

JUDr. Michal Závodský
zastupitel, nez. za Zelené